Pro Seznam Zprávy popisuji, jak funguje dezinformace o absentující svobodě slova v ČR. Hlasatelé této zprávy se prezentují jako noví vůdci, kteří nás zbaví cenzury, takže konečně zazní "pravda o Ukrajině či migrantech". To, že jde o manipulativní narativ, ukazuje i tento ranking.

Pokud je zásah této sítě skutečně až 1,3 mil. shlédnutí, máme zde docela vážný problém: Je dobré připomenout, že dezinformace mají podvědomý vliv i na ty, kdo je vědomě odmítají. Ale rozhodně to není neřešitelné. Stačí rezignovat na apatii.

Za popularizaci současného výzkumu dezinformací a hate speech jsem dostal Cenu předsedy AV ČR za popularizaci vědy! Mám radost. Díky všem, kdo o téma projevili zájem, novinářkám, novinářům, učitelkám, učitelům, občanským spolkům a všem dalším. Čím víc víme, tím víc s tím zmůžem.

Ve volebním studiu ČT24 jsme si včera s Daniel Stach povídali o různých podobách předvolebních dezinformací. Děkuji za pozvání a za skvěle vedený rozhovor. Dezinformace nás už neopustí a je dobré mluvit o tom, jak rozmanité dokážou být a jak nesamozřejmé cíle často mají.

Nový díl pořadu Fenomén doby na Česká televize je o tématu transgenderu. Zkouším v něm vysvětlit, jaké dopady mají nenávistné projevy autorit na adresu LGBT lidí. Příkladem jsou výroky Miloše Zemana. Jako autorita nenávistné útoky normalizoval. A posunutá norma se jen těžko vrací zpět.

Díky časopisu Heroine.cz za pozvánku k většímu rozhovoru o hate speech, a to včetně misogynních projevů. Rozhovor je bohužel aktuálnější, než jsem čekal - tažení proti mladým političkám je v plném proudu. O mysogynii u nás je třeba víc mluvit. Zjevně to není jen okrajový jev.

Je pátek večer, čas vzít někoho do kina... Ten citát zní jako vtip, ale minulý rok skutečně vyšla v časopise Nature studie o vztahu mezi samotářstvím a sklonem ke konspiračnímu myšlení. A ti samotáři byli spíš mladíci a mladice, ne babičky ze Šumavy, jak praví známý stereotyp.

To, co odhalila Zdislava Pokorná, se v literatuře označuje jako "generalized prejudice". Lidé se sklony k antisemitismu mívají též sklony k misogynii, rasismu či homofobii. Tato "obecná nenávist" neplyne z nějakého společného rysu nenáviděných skupin, ale z povahy nenávidějícího.

Titulek zní odlehčeně. Ale nemalá část mého rozhovoru pro MF Dnes je o tom, jak extrémisté pracují s jazykem, aby byli přijatelnější pro širší publikum. Hovoří se o eufemizaci. Děkuji redakci za zájem. Jsem rád, že si o tomto dost aktuálním tématu nyní přečte větší množství lidí.

Nedávno mě jistý komentátor upozorňoval, ať se "my vědci" už nepleteme do "problémů lidí": žijeme ve slonovinové věži. Petr Plecháč z AV se takovými moudry naštěstí neřídí a provedl stylometrovou analýzu postů jistého politika. Zdá se, že je nepsali kamarádi v hospodě.

Mám radost. Knížka o dezinformacích a hate speech, kterou jsme napsali s Jakubem Kalenským z helsinského Hybrid CoE a Monikou Hanych z Ústavního soudu, je na Kosmasu v Top 10 nejprodávanějších odborných knih. Ve společenských vědách jsme dokonce druzí. Díky čtenářstvu za důvěru!

denikn.cz/1873213 Komentář: Politici, kteří pomocí jazyku nenávisti usilují o snadný zisk širší přízně, by si měli být vědomi dopadů svých projevů. Otvírají dveře politice, před níž sami často varují, píše v komentáři filozof Tomáš Koblížek.