Jedeme v autobuse z plavání, děti se baví o konfliktu na Ukrajině a začínají se hádat, kdo je "ten zlý". Usilovně přemýšlím, jak debatu zarazit. A pak to přijde jako blesk z čistého nebe... "Děti, kdo se těší na oběd?" 🙋‍♀️🙋‍♂️🙋‍♀️🙋‍♂️🤣

Jeden den do besídky. Dávala jsem ji dohromady celou sama, trénovala s dětmi celou sama, nervy mám na dranc. Ředitelka: "A to víš, že úplně ujíždíš s rytmem? To by se teda hudebnici stávat nemělo." 🥲Aspoň že ty děti mě mají rády proto jaká jsem učitelka, ne hudebnice...

Coming outy před lidma co to nečekají jsou teď moje nové hobby. Dnes jsem se outla před kolegyní, která je totální křesťanská fanatička. Měla jsem si ten hovor nahrát, byla to jedna z nejvtipnějších situací v mém životě.

Moje kočky večer: chceme mazleníčko před spaním, škrabkání a tak, makej! Moje kočky v noci: *spí mi na hlavě, vedle ní, na břiše, mezi nohama a všude kolem mě* Moje kočky ráno: no konečně ses probudila, ranní mazlenííííí! 💝

Sere mě představa lidí, že to že jsem učitelka znamená že musím být mega slušňačka. Jakože ne, fakt ne. Ve školce samozřejmě ano. Ale jestli se pak o víkendu sundám a spím na kočičím záchodku, nechte si svoje kecy. S mou prací s dětmi to nijak nesouvisí.

Trvalo to přesně rok. Zítra je to totiž rok, co učím. A přesně jeden rok mě z bodu "chci učit a těším se na to" dostal do bodu "začínám pochybovat o tom jestli vůbec chci učit". A teď nevím, jestli jsem jen narazila na špatnou MŠ, nebo stojím já totálně za hovno. Bůh ví.

Dnes jsme s Párečkem dočetli tuhle krásu a moc ji doporučujeme 🥰

Týpek na fesťáku be like: "... no a moje ségra, no ona je takový to dítě devadesátek, víšjak 🙄" Meanwhile já který táhne na 30:

Kontroverzní take: Husákovy děti jsou většinově naprosto příšerná generace. Žádná jiná generace (starší ani mladší) nemá tak strašně málo sebekázně a vnitřní disciplíny, tak moc toxickejch coping mechanismů, ani není tak šíleně bezohledná prakticky ve všech aspektech života.

Občas dost obstojně předstírám, že jsem gen z, ale ta mileniálská potřeba vyjadřovat emoce skrz texty písniček stejně vždycky zvítězí 😅

Jak říct s citem kamarádce, ať si sakra uvědomí, že je na holky, aniž bych jí řekla ať si sakra uvědomí, že je na holky? 😅 včera po mně prakticky vyjela a dnes mi posílá reels o tom jak jsem hot. Ale má za to že je to úplně normální heterosexuální chování 🙃

Ten pocit, když se tě osoba, která tě dohnala k psychickému zhroucení následně zeptá: ,,A čím to jako bylo? Tak zničehonic?" Ten pocit, když jsi té stejné osobě měsíce říkala, že je ti nepříjemné jak se chová. A pak ten pocit, když už ji nikdy nemusíte znova vidět. 💞

Lidi jsou jakože "haha jaký je první zářijový týden ve školce?" A já jsem jakože haha, hlava mi třeští od 3 kdy si chlapeček narval hračku do ucha, pak jsem vedla třídní schůzky a účastnila se SRPŠ schůze, na záchodě jsem nebyla od 9 od rána a umírám hlady... prostě haha 🤩

Věci v mým životě začaly konečně dávat smysl. I ty úplně nesmyslný. ❤️

Z MŠ jsem odešla se sebevědomím na nule po psychickém kolapsu. Nyní se ke mně dostalo, že vše co jsem si tam vyslechla, bylo ve skutečnosti naopak. Rok a půl manipulací a lží. Jsem ráda, že jsem pryč. Ale ten dopad na mou psychiku, toho se nikdy nezbavím. A co teprve ty děti...

Být bi pro mě znamená maximální svobodu ve volbě partnera. Ale současně jakousi potřebu udržovat vztah s oběma světy (hetero i queer) a to je pro mě fakt těžké. A vždy jakmile dám víc prostoru své queer identitě, pak extrémně trpím při tom nárazu na heteronormativní společnost.

Loni touto dobou jsem byla už měsíc doma po psychickém kolapsu. Letos jsem jako první odevzdala veškerou dokumentaci ke konci školního roku a jsem pořád pozitivní a nadšená do práce. Aneb co udělá změna školky. 😊

Zaujala jsem pětileté dítě historickým příběhem natolik, že doma řeklo, že by se chtělo k tomu kostelu, který je poblíž a je zasvěcený sv. Václavovi podívat. Podle mě si zasloužím medaili. Podle rodičů je to důvod si stěžovat 🤣 I mean... že já se na to nevyseru 🤣